Roztomilé batole po zemi se plazí,
je moc hravé povahy, copak zase zkazí.
Pověsí se na ubrus, stáhne si ho dolů,
byly na něm talíře, to se smějem spolu!
Roztomilé batole po zemi se plazí,
hřejivý to pohled je, v zádech mi však mrazí.
Objevilo baničku, rybky si v ní hrály,
už ji nikdo nespraví, tak co byste mu láli.
Na tepichu rybičky stříbrně se blýskají,
batoleti v hlavičce plány jen se rojí.
Ke knihovně šikovně přistrkuje židle,
žd'ouchlo do ní omylem, spadla na něj Bible.
Batolátko všetečné, do řvaní se dalo,
slovo Boží tvrdé je, dech mu skoro vzalo.
| |
Staňa Sýkora, jezero Iseo 1997
| |
|