Rýhy na duši

Ohýnku plápolavý, proč
kouzlíš, blouzníš, hyneš
a vstáváš z mrtvých,
proč trýzníš mne
a mámíš jiskrami
a rozpaluješ moje lýtka
předstíraje že ty nic,
že prostě klobásy?

Vždyt' již vím
co říkají si asi milenci
když navečer se k sobě vinou
a jakou že to asi řečí mluví
temně rudé zbytky táboráku
když zahřívají přehozy.

Tak tedy proč,
ty lháři blikavý,
proč přesto vrásníš moje čelo
a žhavým cejchem
nesmazatelné mi vypaluješ
rýhy na duši?
 

 foto Stan Sykora
K fotografii mé sestry u ohníčku když jí bylo 13.
Srub | Česká Srubovní Knihovna Stan's Library | Stan's HUB
Copyright ©2004 S.Sýkora.    DOI: 10.3247/csk10.044 Navrhnul S.Sýkora