I když už nejsem malé poupě
a hrozně nerad stojím v koutě,
přesto Tě mám pořád stejně rád
a chci Ti k svátku samé stěstí přát.
Že ale nemám dosti vhodných slov
a nad frázemi se mi krčí nos,
nebudu si další verše vymýšlet.
Vždyt' vyslyší-li toto stručné přání nebesa
pak vím, že nenosil jsem dříví do lesa.
| |
Staňa Sýkora, Rumburk 1968 (věnováno mamince)
| |
|